V sobotu 7. června byl v Parku Pravíkov instalován další symbolický prvek – monolit z nerezové oceli. V den slunovratu, 21. června, proběhne jeho slavnostní inaugurace.
Architektonické formy podobné monolitu se nacházely napříč historií ve všech koutech světa. V jiných dobách se jim říkalo „axi mundi” (osy světa): byly tím, co spojovalo nebe se zemí. Přiblížit k nebi se dalo pomocí stromu nebo liány, výstupem po schodišti nebo výstupem na horu…
Pro Kelty byl les přirozeným chrámem a jeho symbolickým středem byla mýtina. Tam se vstupovalo do kontaktu s posvátným. Dub představoval cestu vědění. V severských mýtech se bohové scházeli u obří břízy „Yggdrasil“. Tam rozhodovali o osudu světa.
Také v Africe je osou světa strom. Baobaby jsou považovány za oltáře, u kterých se nechávají dary duchům.
Schody vždy vyjadřují toto tušení týkající se vzestupu a sestupu… Jakub viděl ve svém snu schodiště, po kterém přicházeli andělé z nebe a vraceli se zpět. A na Smaragdové desce dávných alchymistů stojí: „Jak nahoře, tak dole.“
Ve starém Egyptě existovaly obelisky vytvořené z jediného kusu kamene a obsahující různé texty. Pro Egypťany tyto monumenty představovaly paprsky jejich slunečních bohů. Věřili, že sluneční paprsky mají moc vzkřísit mrtvé. Věřilo se též, že bůh přebývá uvnitř monolitu. V Achnatónově době byly obelisky a pyramidy zkamenělými paprsky slunce – symboly posvátného středu světa, které sjednocovaly nebe a bohy se zemí.
V každém Parku studií a reflexe se nachází monolit z nerezové oceli, který obnovuje tuto klíčovou osu a určuje souřadnice v času a prostoru, ve kterých Park vznikl.