{"id":64,"date":"2011-12-03T21:14:14","date_gmt":"2011-12-03T20:14:14","guid":{"rendered":"\/?page_id=64"},"modified":"2020-12-14T22:27:31","modified_gmt":"2020-12-14T22:27:31","slug":"silo","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/parkpravikov.cz\/en\/silo\/","title":{"rendered":"Silo"},"content":{"rendered":"
\r\n\t\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t
\r\n\t\t\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t
\r\n\t\t\t

Silo<\/h2>\t\t<\/div>\r\n\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t<\/div>\r\n\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t<\/section>\r\n\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t
\r\n\t\t\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t\t\t\t\t
\r\n\t\t\t\t

\"\"<\/a><\/p>

Silovy proslovy, knihy a dal\u0161\u00ed d\u00edla najdete v sekci Materials<\/a>, \u0161pan\u011blsk\u00e9 origin\u00e1ly a p\u0159eklady do dal\u0161\u00edch jazyk\u016f jsou k dispozici na www.silo.net<\/a>.<\/em><\/p>

Mario Luis Rodr\u00edguez Cobos<\/strong>, zn\u00e1m\u00fd jako Silo<\/em> (* 6. ledna 1938, Mendoza – 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2010, Mendoza, Argentina) byl argentinsk\u00fd spisovatel a zakladatel Humanistick\u00e9ho hnut\u00ed. Vystupoval jako \u0159e\u010dn\u00edk, p\u0159edn\u00e1\u0161el, psal knihy, pov\u00eddky, \u010dl\u00e1nky a studie vztahuj\u00edc\u00ed se k politice, spole\u010dnosti, psychologii, spiritualit\u011b a dal\u0161\u00edm t\u00e9mat\u016fm. A\u010dkoli s\u00e1m se pova\u017eoval pouze za spisovatele, mnoho jeho \u010dten\u00e1\u0159\u016f ho vn\u00edm\u00e1 jako myslitele, op\u00edraj\u00edc\u00ed se o r\u016fznorodost t\u00e9mat, o kter\u00fdch psal.<\/p>

\u017divotopis<\/h2>

Narodil se v argentinsk\u00e9m m\u011bst\u011b Mendoza ve \u0161pan\u011blsk\u00e9 rodin\u011b. Jeho otec, Rafael Rodr\u00edguez, byl vina\u0159. Jeho matka, Mar\u00eda Luisa Cobo, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z Baskicka, byla u\u010ditelkou hudby. Silo byl nejmlad\u0161\u00ed ze t\u0159\u00ed sourozenc\u016f, m\u011bl dva bratry, Raquela a Guillerma. S vynikaj\u00edc\u00edmi v\u00fdsledky absolvoval z\u00e1kladn\u00ed a st\u0159edn\u00ed \u0161kolu u Bratr\u016f Marist\u016f. V\u011bnoval se tak\u00e9 um\u011bleck\u00e9 gymnastice; ve sv\u00e9 p\u0159edn\u00ed discipl\u00edn\u011b, koni na \u0161\u00ed\u0159, dos\u00e1hl nejv\u011bt\u0161\u00edho \u00fasp\u011bchu prvenstv\u00edm v oblasti Cuyo ve st\u0159edo-z\u00e1padn\u00ed Argentin\u011b. Krom\u011b toho byl \u010dlenem r\u016fzn\u00fdch ml\u00e1de\u017enick\u00fdch organizac\u00ed a vedl velmi aktivn\u00ed spole\u010densk\u00fd a intelektu\u00e1ln\u00ed \u017eivot. Nav\u0161t\u011bvoval kurzy ital\u0161tiny a francouz\u0161tiny, studoval filozofii. Publikoval \u010dl\u00e1nky v kulturn\u00edch \u010dasopisech.<\/p>

Absolvoval t\u0159i roky studia pr\u00e1v na univerzit\u011b v Buenos Aires, a pot\u00e9 co byla otev\u0159ena Fakulta politick\u00fdch v\u011bd v Mendoze, se vr\u00e1til do rodn\u00e9ho m\u011bsta, kde ve studiu pr\u00e1v pokra\u010doval. Na univerzit\u011b za\u010dal vytv\u00e1\u0159et studijn\u00ed skupiny zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se t\u00e9matem \u010dlov\u011bka a souvisej\u00edc\u00ed existenci\u00e1ln\u00ed a spole\u010denskou problematikou.<\/p>

Cestoval po rodn\u00e9 Argentin\u011b, po Ji\u017en\u00ed Americe a po Evrop\u011b, vyst\u0159\u00eddal \u0159adu povol\u00e1n\u00ed. Kolem roku 1960 \u2013 na z\u00e1klad\u011b \u201ep\u0159ehodnocen\u00ed sv\u00fdch vnit\u0159n\u00edch p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed,\u201c jak napsal jeden tehdej\u0161\u00ed \u010dasopis \u2013 za\u010dal prezentovat sv\u00e9 n\u00e1vrhy, zat\u00edmco nad\u00e1le vytv\u00e1\u0159el studijn\u00ed skupiny v Argentin\u011b a v Chile. Se \u010dleny t\u011bchto skupin uspo\u0159\u00e1dal ve\u0159ejn\u00fd projev, kter\u00fd byl nejprve vojenskou vl\u00e1dou v Argentin\u011b zak\u00e1z\u00e1n, ale pozd\u011bji bylo jeho uskute\u010dn\u011bn\u00ed povoleno v hor\u00e1ch, daleko od m\u011bst. Tehdej\u0161\u00ed vojensk\u00e1 diktatura i ty n\u00e1sledn\u00e9, kter\u00e9 zemi su\u017eovaly, do Silova \u017eivota zasahovaly opakovan\u00fdm zat\u00fdk\u00e1n\u00edm a op\u011btovn\u00fdm propou\u0161t\u011bn\u00edm na svobodu.<\/p>

\"\"<\/a>4. kv\u011btna 1969 nakonec Silo promluvil p\u0159ed dv\u011bma stovkami lid\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdmi v Punta de Vacas (v provincii Mendoza), v lokalit\u011b nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v And\u00e1ch pobl\u00ed\u017e hory Aconcagua. \u0160lo o v\u016fbec prvn\u00ed ve\u0159ejnou prezentaci my\u0161lenek, kter\u00e9 se pozd\u011bji staly z\u00e1kladem Humanistick\u00e9ho hnut\u00ed. V t\u00e9to \u0159e\u010di, zn\u00e1m\u00e9 jako \u201eUzdraven\u00ed se od utrpen\u00ed\u201c, se dotkl t\u00e9mat jako p\u0159ekon\u00e1n\u00ed bolesti a utrpen\u00ed, smysl \u017eivota, n\u00e1sil\u00ed, p\u0159\u00e1n\u00ed a pot\u011b\u0161en\u00ed. Na tom sam\u00e9m m\u00edst\u011b dnes stoj\u00ed jeden z mnoha Park\u016f studi\u00ed a reflexe souvisej\u00edc\u00edch se Silov\u00fdm u\u010den\u00edm. Park Punta de Vacas je pova\u017eov\u00e1n za \u201ehistorick\u00fd park\u201c (www.parquepuntadevacas.org<\/a>).<\/p>

V roce 1972 publikoval Vnit\u0159n\u00ed pohled<\/em> a p\u016fvodn\u00ed studijn\u00ed skupiny se postupn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ily do dal\u0161\u00edch zem\u00ed, z \u010d\u00e1sti kv\u016fli tomu \u017ee mnoho jejich \u010dlen\u016f bylo vojenskou diktaturou donuceno k emigraci. Na za\u010d\u00e1tku sedmdes\u00e1t\u00fdch let vytvo\u0159il Silo my\u0161lenkov\u00fd proud dnes zn\u00e1m\u00fd jako nov\u00fd \u010di univerzalistick\u00fd humanismus a zalo\u017eil Humanistick\u00e9 hnut\u00ed jako organizovanou skupinu lid\u00ed, sna\u017e\u00edc\u00ed se uv\u00e9st tyto ideje do praxe. Zjednodu\u0161en\u011b se d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee se toto my\u0161len\u00ed zab\u00fdv\u00e1
lidskou existenc\u00ed z celkov\u00e9ho pohledu, jak jej\u00ed \u00farovn\u00ed spole\u010denskou tak tou osobn\u00ed.<\/p>

Od osmdes\u00e1t\u00fdch let za\u010dala v Humanistick\u00e9m hnut\u00ed i d\u00edky Silovu podn\u011btu etapa roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed do cel\u00e9ho sv\u011bta a vytvo\u0159en\u00ed tzv. organism\u016f a ak\u010dn\u00edch front: Humanistick\u00e9 strany, existuj\u00edc\u00ed ve 30 zem\u00edch, Komunity pro lidsk\u00fd rozvoj (kulturn\u011b-spole\u010densk\u00e9 organizace), Centra kultur (tak\u00e9 CoCu \u010di Convergence of Cultures, tedy doslova \u201esbli\u017eov\u00e1n\u00ed kultur\u201c; multikulturn\u00ed organizace), Sv\u011bta bez v\u00e1lek a bez n\u00e1sil\u00ed (organizace za odzbrojen\u00ed) a Sv\u011btov\u00e9ho centra humanistick\u00fdch studi\u00ed.<\/p>

B\u011bhem roku 1981 byl Silo vyzv\u00e1n, aby prezentoval sv\u00e9 n\u00e1vrhy na ve\u0159ejn\u00fdch setk\u00e1n\u00edch v r\u016fzn\u00fdch evropsk\u00fdch a asijsk\u00fdch m\u011bstech, nav\u0161t\u00edvil Madrid, \u0158\u00edm, Berl\u00edn, Bombaj v Indii a Colombo na Sr\u00ed Lance, Pa\u0159\u00ed\u017e. Pozd\u011bji p\u0159edn\u00e1\u0161el i v San Francisku a Mexico City. Mimo\u0159\u00e1dn\u00fd d\u016fraz kladl na nen\u00e1siln\u00fd postoj, p\u0159ekon\u00e1n\u00ed utrpen\u00ed, lidsk\u00fd p\u0159\u00edstup a na snahu nehledat vin\u00edky. Tyto d\u016fle\u017eit\u00e9 aspekty jeho my\u0161len\u00ed byly shrnuty v knize Silo mluv\u00ed<\/em>.<\/p>

6. \u0159\u00edjna 1993 byl Silo v Moskv\u011b ocen\u011bn \u010destn\u00fdm doktor\u00e1tem \u00dastavu Latinsk\u00e9 Ameriky rusk\u00e9 Akademie v\u011bd. B\u011bhem p\u0159ed\u00e1vac\u00ed ceremonie obhajoval sv\u00e9 my\u0161lenky o \u201epodm\u00ednk\u00e1ch p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch dialogu\u201c (condiciones predialogales), svou \u0159e\u010d uzav\u0159el t\u011bmito slovy: \u201eUcelen\u00fd dialog o podstat\u011b t\u00e9to civilizace nebude mo\u017en\u00fd, dokud spole\u010dnost nep\u0159estane v\u011b\u0159it tomu mno\u017estv\u00ed iluz\u00ed \u017eiven\u00fdch sou\u010dasn\u00fdm syst\u00e9mem. Do t\u00e9 doby bude tento dialog nad\u00e1le bezp\u0159edm\u011btn\u00fd a nebude ho prov\u00e1zet hlubok\u00e1 motivace spole\u010dnosti. Nicm\u00e9n\u011b je jasn\u00e9, \u017ee v n\u011bkter\u00fdch zem\u011bpisn\u00fdch \u0161\u00ed\u0159k\u00e1ch vznik\u00e1 n\u011bco nov\u00e9ho, n\u011bco, co za\u010d\u00edn\u00e1 jako dialog odborn\u00edk\u016f a postupn\u011b expanduje do ve\u0159ejn\u00e9ho prostoru.\u201c<\/p>

Na za\u010d\u00e1tku roku 2002 Silo ohl\u00e1sil sv\u016fj odchod z Humanistick\u00e9ho hnut\u00ed, pot\u00e9 co ho 32 let koordinoval. Rozhodov\u00e1n\u00ed o dal\u0161\u00edm sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed hnut\u00ed sv\u011b\u0159il shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed tvo\u0159en\u00e9mu jeho gener\u00e1ln\u00edmi koordin\u00e1tory. V srpnu 2007 m\u011blo toto shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed kolem 400 \u010dlen\u016f.<\/p>

V polovin\u011b roku 2002 zve\u0159ejnil Silovo poselstv\u00ed, skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se z Knihy, Zku\u0161enosti a Cesty. Mezi jeho posledn\u00edmi projekty byl impuls k vytvo\u0159en\u00ed komplex\u016f nazvan\u00fdch Parky studi\u00ed a reflexe v Argentin\u011b, Chile, \u0160pan\u011blsku, Spojen\u00fdch st\u00e1tech, It\u00e1lii, Indii, Egypt\u011b a v dal\u0161\u00edch zem\u00edch. Pen\u00edze na stavbu t\u011bchto park\u016f jsou z\u00edsk\u00e1v\u00e1ny z dobrovoln\u00fdch dar\u016f.<\/p>

\"\"<\/a>V prvn\u00edm desetilet\u00ed t\u0159et\u00edho tis\u00edcilet\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161el op\u011bt v Punta de Vacas i p\u0159i jin\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitostech o sv\u00e9m n\u00e1vrhu na usm\u00ed\u0159en\u00ed, na dosa\u017een\u00ed hlubok\u00e9 a posv\u00e1tn\u00e9 dimenze \u010dlov\u011bka. P\u0159ij\u00edmal pozv\u00e1n\u00ed, aby prezentoval sv\u00e9 poselstv\u00ed na m\u00edstech \u201eskromn\u00fdch pom\u011br\u016f\u201c, jako nap\u0159. u lid\u00ed doma nebo v mal\u00fdch s\u00e1lech ve m\u011bstech Mendoza, Buenos Aires, Santiago de Chile a Quito (Ekv\u00e1dor). Nav\u0161t\u011bvoval tak\u00e9 akce po\u0159\u00e1dan\u00e9 v Lisabonu, v \u0158\u00edm\u011b, na severu It\u00e1lie i jinde. Krom\u011b toho se p\u0159i otev\u00edr\u00e1n\u00ed s\u00e1l\u016f Silova poselstv\u00ed a Park\u016f studi\u00ed a reflexe \u00fa\u010dastnil inaugura\u010dn\u00edch oslav v Parc\u00edch La Reja (Buenos Aires), Manantiales (Santiago de Chile), Carcara\u00f1\u00e1 (Rosario, Argentina), Toledo (\u0160pan\u011blsko), Attigliano (\u0158\u00edm) a dal\u0161\u00edch.<\/p>

Jedno z jeho posledn\u00edch ve\u0159ejn\u00fdch vystoupen\u00ed se odehr\u00e1lo 11. listopadu 2009 na summitu Nobelov\u00fdch cen za m\u00edr v Berl\u00edn\u011b, kdy\u017e t\u00edmto m\u011bstem proch\u00e1zel Sv\u011btov\u00fd pochod za m\u00edr a nen\u00e1sil\u00ed. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti Silo vyzval k celosv\u011btov\u00e9mu jadern\u00e9mu odzbrojen\u00ed, je\u017e ozna\u010dil za nejnal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zku sou\u010dasn\u00e9 doby.<\/p>

Posledn\u00ed roky sv\u00e9ho \u017eivota str\u00e1vil v Chacras de Coria, vesnici le\u017e\u00edc\u00ed na okraji m\u011bsta Mendoza. 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2010 zem\u0159el ve sv\u00e9m dom\u011b na onemocn\u011bn\u00ed ledvin, kter\u00fdm trp\u011bl ji\u017e rok.<\/p>\t\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t<\/div>\r\n\t\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t<\/section>\r\n\t\t\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t\t\t\t\t<\/div>\r\n\t\t\t\t\t<\/div>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Silo Silovy proslovy, knihy a dal\u0161\u00ed d\u00edla najdete v sekci Knihovna, \u0161pan\u011blsk\u00e9 origin\u00e1ly a p\u0159eklady do dal\u0161\u00edch jazyk\u016f jsou k dispozici na www.silo.net. Mario Luis Rodr\u00edguez Cobos, zn\u00e1m\u00fd jako Silo (* 6. ledna 1938, Mendoza – 16. z\u00e1\u0159\u00ed 2010, Mendoza, Argentina) byl argentinsk\u00fd spisovatel a zakladatel Humanistick\u00e9ho hnut\u00ed. Vystupoval jako \u0159e\u010dn\u00edk, p\u0159edn\u00e1\u0161el, psal knihy, pov\u00eddky, […]<\/p>","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":[],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/parkpravikov.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/64"}],"collection":[{"href":"http:\/\/parkpravikov.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/parkpravikov.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/parkpravikov.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/parkpravikov.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=64"}],"version-history":[{"count":22,"href":"http:\/\/parkpravikov.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/64\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3278,"href":"http:\/\/parkpravikov.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/64\/revisions\/3278"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/parkpravikov.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=64"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}